neděle 26. března 2017

O Turecku

V roce 2004 jsem byl spolu se svými kolegy vyslán v Praze na konferenci, týkající se obrany a budoucnosti ozbrojených sil ČR (přesnou náplň si nepamatuji). Konala se v sále na radnici Magistrátu hl. m. Prahy. Konference se účastnili i zástupci některých společností z obranného průmyslu. My tam dělali křoví do počtu k zaplnění sálu, ale jako bývalého vojáka mě konference zajímala a na rozdíl od kolegů se nenudil.

Podrobnosti si nepamatuji, ale zazněl tam příspěvek o Turecku, směřování Turecka do Evropy apod. Připomínám, že to bylo v době, kdy se diskutovalo (ne)vážně o možnosti budoucího vstupu Turecka do EU. Byl to rok, kdy se ČR stala členem EU! Na vystoupení týkající se Turecka, reagoval zástupce civilní společnosti. Byl to člověk, který uvedl, že dlouhá léta cestuje obchodně do Turecka. Varoval před příliš velkým optimismem a poukázal na to, že si v posledních letech všiml přibývajícího zahalování žen do šátků, znak narůstající islamizace ve společnosti. Mezi odborníky zazněl tento názor laicky a vyvolal diskusi a vystoupení osob, které názor tohoto muže odmítly.

Uplynulo necelých třináct let a sdělovací prostředky v celé Evropě zaplňují titulky o Turecku a nastávajícím referendu o změně ústavy, které rozhodne o dalším směřování Turecka a možné kumulaci moci ve prospěch prezidenta. Uvažování o budoucím přistoupení Turecka do EU je už několik let na bodě mrazu, spíše v říši pohádek a fantazie. Nejsem odborník na tureckou společnost, ale asi jenom slepý čtenář nezaznamená, že Turecko jako striktně sekulární stát zřejmě končí. Jenom namátkou např. ‚Jsme muslimská země, pryč se sekulární ústavou.‘ Islamizace Turecka pokračuje.

A o čem je příspěvek? Že odborníci se mohou plést a analyzovat informace mylně. Naopak neodborník může na místě postřehnout indicie, které mohou něco naznačovat. Samozřejmě prognózu na nich nepostavíte. A vlastně dějiny si plynou dál nezávisle na prognózách. Nám nezbývá než se z dějin poučit a to nám vůbec nejde.


Žádné komentáře:

Okomentovat