Jeden den jsem si přečetl zprávy na iDnes a shrnul bych to slovy: Kocourek si prý ulil pár drobných (milionů) k mámě před rozvodem. Šéf rozpočtového výboru Pavel Suchánek chyběl na závěrečném hlasování o reformách, protože odletěl sledovat tenisové finále Fed Cupu do Moskvy. Bývalému šéfovi NBÚ a později strategické státní firmy Čepro Tomáši Kadlecovi chodily na bankovní konto ve Švýcarsku desítky milionů. Hejtmani ČSSD plánují volební kampaň, kterou zaplatí stát - vyhlásí v den voleb krajská referenda aby nalákali voliče a ušetřili vlastní stranickou kapsu. Ministr školství Dobeš chce rozkastovat děti na ZŠ zkouškami v pátém a devátém ročníku.
Tak nevím, buď byl apríl až na podzim, anebo čtení denních zpráv je pouze pro otrlé občany. Zvedl se mi z toho tlak a šel jsem to vyběhat (rozdýchat) do lesa. Při běhání si vyčistíte hlavu, přijdete na jiné myšlenky a vyplavujete endorfiny. Endorfinům se říká hormony štěstí, protože se uvolňují do mozku a způsobují dobrou náladu, pocity štěstí. Ve své knize Born To Run popisuje autor Christopher McDougall, že v dobách krize v USA se zvýšil počet lidí, kteří začali běhat. Můžete mít den blbec, ale když se donutíte k běhu, tak se uvolníte a zažijete radost. Ale potom se se vrátíte do reality a problémy, které se vás týkají musíte řešit. Ale ten pocit štěstí, který jste zažili při střídání jedné nohy za druhou vám nikdo nevezme. Co ale s problémy, které nemůžeme sami přímo ovlivnit? Jako je například někde v Praze sedící politická klientelistická "elita". A nemusí být nutně v Praze, pořád čtu o zkorumpovaných politicích a úřednících v městech a obcích. Občanskou společnost na ně! Každý není rodilým mluvčím a organizátorem, ale každou dobrou věc je potřeba podpořit. Vždyť i podpis pod peticí už ukazuje náš hlas. Máme sociální sítě, které dokážou spojit názory a umožňují v daleko širším okruhu organizovat protesty. Poslední volby ukázaly něco co tu dlouho nebylo, lidé se zvedli a dokázali pohrozit politikům. Ti zřejmě očekávají, že se jako ovce zase semkneme do stáda a skloníme hlavu. Proto doufám, že příští volby opět ukážou, že rozhodují hlasy občanů a prázdnými slogany z billboardů se krmit nenecháme. Mezi volbami je však doba, o kterou jde politikům především a je třeba, aby slyšeli kritiku a pocítili zpětnou vazbu od občanů. Jinak si naši demokracii ani nezasloužíme. O to víc si cením vystoupení od organizací jako je např. Transparency International a dalších. Podpořme je a se svým hlasem při volbách nakládejme odpovědně. A vlastně mě ani ti politici nedonutili běhat, protože běhám pro své zdraví a radost.
