Harry

     Nepamatuji si kdy přesně proběhla první vlna Potterovské mánie v České republice, přece je tomu jen pár let nazpět. Ale vybavuji si svůj pobavený úsměv, když jsem knihu Harryho Pottera uviděl u švagra, dospělého to chlapa. Považoval jsem příběh o malém kouzelníkovi za dětskou pohádku a představa čtení příběhu mi přišla úsměvná. Diví se ten kdo neví. Nejprve jsem shlédl film v televizi a zaujal mě příběh, který se mi líbil. Avšak film je pouhým vizuálním ztvárněním části obsahu knihy a většinou platí pravidlo, že literární předloha film předčí. Kniha je prostě bohatší a čtenář pracuje se svou fantazií.  Tak jsem se časem dostal svou zvědavostí k četbě příběhu o Harrym Potterovi. Nejprve k souboru různých překladů, které jsem ve formě elektronických knih četl na malém displeji komunikátoru. Nakonec jsem si pořídil oficiální edici s překladem bratří Medků a čtu nyní celou sérii podruhé. Ale už při prvním setkání jsem pochopil oblíbenost Harryho Pottera. Autorka Joanne Rowlingová vytvořila a popsala úžasný svět čar a kouzel s mnohdy humorným propojením s mudlovským (rozuměj běžným lidským) světem. Náhradní rodina Dursleyových po smrti Harryho rodičů, která se drží své zásady nevybočovat z šedi "normální" rodiny je naprosto v ostrém protikladu s bláznivým světem čar a kouzel. Naproti tomu kontrastuje chování čistokrevných kouzelníků k mudlovskému světu se vší technikou, kterou kouzelníci nepotřebují a jejich snaha splynout mezi lidmi potrhlými obleky a výstředním chováním (chápané jako normální) a tím se utajit. To vyvolává spoustu humorných situací, které jsou kořením příběhu o boji malého chlapce s černokněžníkem lordem Voldemortem, pánem zla. Jenom třeba nadšení pana Weasleyho, otce Harryho kamaráda Rona, pro všechny důmyslné technické vynálezy k usnadnění života lidí vyvolává úsměv. Vybavuje se mi naprosto humorná historka o údivu rodiny Weasleyových zvyklých za pomoci letaxového prášku cestovat krbem, když skončí v zazděném krbu u Dursleyových, protože používají jeho elektrickou náhradu. 

      Od prvního dílu očima chlapce, který má čarodějné schopnosti po svých rodičích, kteří byli zavražděni černokněžníkem Voldemortem, postupně poznáváme celý svět kouzelníků. Zde se projevuje fantazie autorky a její smysl pro humor, ale také napětí. Centrem dění je především Bradavická škola pro mladé kouzelníky, ale postupně se dobrodružství rozšiřuje i na jiná místa a poslední díl se převážně děje mimo Bradavice. Tento sedmý díl je nejtemnější a vrcholí zde zápas dobra se zlem. Přitom čtením jednotlivých dílů mě napadá jak vlastně Joanne Rowlingová celý příběh vymyslela. V předchozích dílech jednotlivé zprvu ne zcela důležité poznatky a jiné náznaky rozvádí v dalších pokračováních a celé tajemství je rozpleteno až v závěrečném sedmém díle. Skoro autorku podezírám, že celou základní kostru příběhu především s tajemstvím lorda Voldemorta od počátku vymyslela a pomalu v průběhu deseti let ji odhalovala v dobrodružstvích Harryho Pottera se svými věrnými kamarády. Temný příběh o vzestupu a pádu pána zla lorda Voldemorta by vydal na samostatný příběh. K tomu však v sedmém díle jsme svědky odhalování minulosti o kouzelníkovi Brumbálovi, řediteli Bradavic, který je protikladem vůči lordu Voldemortovi. A na konci příběhu jsme ještě konfrontováni obratem v pohledu na zápornou postavu profesora Snapea, který znepříjemňoval úžasný pobyt Harryho Pottera na Bradavické škole. 

       K tomu všemu Joanne Rowlingová v příběhu předvedla i svůj smysl pro sport a kouzelnický famfrpál by chtěl naživo vidět asi každý. Ne náhodou byla vydána i krátká samostatná kniha o tomto sportu s názvem Famfrpál v průběhu věků, která je vlastně několikrát v příběhu zmíněná a je k zapůjčení v Bradavické školní knihovně. Poučnou kapitolou je samozřejmě historie závodních košťat. Závěrem můžu jen říct, že jsem nečetl žádný rozhovor s autorkou Joanne Rowlingovou a nevím jak se ke vzniku příběhu vyjádřila. Znám samozřejmě historku kterak první díl napsala částečně po kavárnách, ale to je tak vše. I když pohádka o chudé autorce, která knihami o malém kouzelníkovi k bohatství přišla, se možná jednou dočká také hollywoodské verze. Harry Potter je pro mě příjemná odpočinková četba pro volnou chvíli a věřím, že se časem k ní vrátím.