čtvrtek 4. října 2012

O minimuskách.

Psát o běžecké obuvi s mými zkušenostmi je jako nosit dříví do lesa. Ale neodolám se pochlubit a trochu klacků do lesa přidat, krom toho to bude i trochu o běhání. Z předchozích příspěvků je patrné, že jsem počal praktikovat běh s minimalistickou obuví. Nebudu se příliš v příspěvku opakovat. Mnou vyrobené sandále tzv. Huaraches leží nyní doma v botníku, jednu jsem stihl prošoupat až na samou nohu. Což bylo snadné vzhledem k použitému materiálu. Až budu mít chuť, tak si vyrobím nové, ale možná z jiného materiálu. V průběhu léta jsem vzhledem k našemu zeměpisnému pásmu řešil, jakou obuv pořídit do chladných podmínek, obzvlášť v zimě. K tomu jsem řešil ožehavou otázku pro mne zvanou cenový paradox. Výrobci nabízející minimalistickou obuv bohužel nekopírují minimalismus cenou, ba zvláště naopak. Proto jsem před investicí dbal na výběr, pročetl názory a zkušenosti jiných a měl jasný výběr. Zbyli pro mne dva kandidáti s výběrem dle konkrétního typu. Na jednu stranu jasně minimalistická obuv Vibram FiveFingers anebo konzervativnější New Balance Minimus. Zvolil jsem Minimusky konkrétně typ MO10BK, které mají svršek odolnější proti vlhkosti a chladu. Kdo sleduje minimusky, tak ví že je to už celá rodina běžecké obuvi.



Před zakoupením jsem boty samozřejmě pořádně vyzkoušel. Tady bych uvítal, kdybych se v botách mohl proběhnout nejen v prodejně. Ale prodejci obuvi nejsou autosalony se vzorky k projetí se. Do prodejny jsem si nesl ponožky, ve kterých nejčastěji běhám. Výběr byl trochu složitější neboť mám širší nohu v nártu, takže aby mi boty seděly, musel jsem je zakoupit větší. Na druhou stranu je to doporučované k běžecké obuvi a myslím, že jsem se trefil. Mám prostor ve špičce pro prsty a na nohách mi boty drží dobře. Akorát stažení pod kotníky není optimální, vzniká mi mezera kudy se může nějaký ten kamínek vloudit. Ovšem po běhání v sandálech je to malichernost. Na patě a kolem nohy pod kotníky boty nejsou moc polstrované, je to opravdu jenom tenká vrstva. Byl jsem zvyklý na předchozí obuvi na silnou vycpávku. Pod dojmem videa s Tonym Krupickou, který běhal v těchto botách bos, jsem napoprvé vyběhl bez ponožek a sedřel si kůži nad patami. Ale to přisuzuji novým neprošlapaným botám. Dalším běháním ani v tenkých ponožkách jsem žádné odřeniny a otlaky nezaregistroval. Boty jsou opravdu lehké, podrážka je spíše trailového typu a mají mít antibakteriální úpravu právě pro nošení bez ponožek. Pocit mám na nohách skvělý.  Co se týká odolnosti proti vlhkosti, nemůžu srovnávat s jinými minimuskami. Ale zajímavé srovnání jsem si přečetl na anglicky psaném webu a tam mnou vybraný typ vyšel lépe a komfortněji. Přímo výrobce popisuje, že daný typ má zesílenou svrchní ochranu prstů a více uzavřený svršek pro nepříznivé podmínky. Nicméně pokud běžím vyšší mokrou trávou, tak provlhnou. To mi nevadí, jsem na to zvyklý a goretexové boty nehledám. Na zimu hodlám do sněhu pořídit návleky, vytipované mám od firmy Inov. Mimochodem není nad to při trailovém běhu prolítnout loužemi a bahnem :) 

Celkem mám v minimuskách naběháno zatím asi 200 km, takže na žádné velké závěry to ještě není. Nejdelší trať jsem běžel půlmaraton v terénu lesem. Okolní stezky v místě bydliště vedou částečně lesem, polem, ale také po asfaltu a betoně. Několikrát jsem už zavadil o kameny bez viditelné újmy na botách. Podrážku hodlám hodnotit až po 500 km nejdříve, tam se kvalita proti opotřebení ukáže. Zatím na mě dělají minimusky ten nejlepší dojem a za sebe musím říct, že to jsou moje nejlepší běžecké boty. Jedním dechem ale dodávám, že jsem jiných běžeckých bot mnoho nevlastnil.




Žádné komentáře:

Okomentovat